Ideálním a jednoznačně nejpoužívanějším pomocníkem v zimní údržbě silnic a chodníků je posypová sůl, která sníh a led spolehlivě rozpouští a zabrání tak i další tvorbě námraz. Další možností je posyp inertním materiálem jako například písek, štěrk, škvára, popel, piliny, apod. Ten slouží ke zvýšení přilnavosti mezi podrážkou a povrchem uježděného sněhu nebo ledu.
Nejdříve odklidit, až potom posypová sůl
Posypová sůl se využívá při sněhové pokrývce do výšky 3 cm, případně 2 cm uježděného sněhu. Poradí si i s 2 mm ledu. Napadne-li sněhu více, je třeba jej nejdříve odklidit. K odklízení sněhu ve větším měřítku se využívají sněžné pluhy, frézy a zametače. U ploch menšího rozsahu zase ruční nástroje, které má doma zřejmě každý z nás – hrabla, lopaty a košťata.
Možné formy aplikace
Aplikace sypké soli se provádí prostřednictvím posypu, který lze zajistit velkými posypovými vozy, pomocí rozmetadel, nebo ručně lopatkou. Rovnoměrné aplikaci napomáhají protispékavé látky, které se do soli přidávají, aby se předešlo jejímu hrudkovatění. Solný roztok (solanka) se nanáší formou postřiku. Tekutá forma je efektivnější – účinkuje rychleji a je jí potřeba méně.
Zdroj: Freepik
Jak pracuje posypová sůl?
Jakmile se sůl posypová dostane na sníh nebo led, její molekuly s pomocí malého množství vody naruší vazby krystalické mřížky v ledu. Takto narušená struktura se potom snadno rozbije a skupenství ledu se změní na vodu. Roztok rozpuštěné soli a vody má nižší bod mrznutí než voda samotná, proto zůstává v kapalném stavu i při teplotách pod 0 °C, což je obvyklý bod mrazu u vody.
Na velké mrazy sůl posypová nestačí
Hraniční teplotou je -7 až -9 °C, při nižších teplotách už sůl přestává účinkovat a je třeba si pomoci manuálně nebo se poohlédnout po jiných, většinou bohužel dražších, posypových materiálech. Chlorid vápenatý účinkuje až do -35 °C, ale je zhruba třikrát dražší. Účinným a cenově přijatelným řešením je solanka, slaný roztok s účinností až do -21 °C.
Množství soli podle intenzity sněžení
Množství použité soli odpovídá hustotě sněžení. Dávka 10 g/m2 postačí při nižší intenzitě nebo jako preventivní posyp před sněžením. Při větší chumelenici nebo na náledí se používá asi 20 g/m2. V extrémních podmínkách je možné zvýšit dávku až na 40 g/m2. V oblastech s častějším sněžením a při výskytu těžkého sněhu se samozřejmě zvyšuje i spotřeba posypového materiálu.
Nutné uklidit, ale možné použít znovu
Posyp inertními materiály zvyšuje prašnost a jeho pozůstatky po oblevě znečišťují cesty, případně ucpávají kanalizaci. Například posyp popelem byl na mnoha místech již zakázán. Zdrsňující materiály pozbývají účinnosti při hustém sněžení, jelikož rychle zapadají sněhem, takže je nutné přidávat další a další vrstvy. Jsou ale opakovaně použitelné, po oblevě se stačí zamést a uschovat pro další zimu.
Posypová sůl a dopady na přírodu
Své nevýhody má i posypová sůl a další používané chemické látky. Spolu s rozpuštěným sněhem a ledem se dostávají do půdy, znečišťují vodu a škodí rostlinám. Proto je třeba se vyvarovat jejich nadměrnému používání a odhrnování sněhu se solí směrem ke stromům. Bezpečnější pohyb po ošetřených chodnících odnáší i naše boty a své o agresivitě soli vědí i majitelé psů.
Snadný a rychlý nákup
Používání posypové soli je jednoduchý a cenově dostupný způsob, jak udržet chodníky přístupné a bezpečné i v těch nejnáročnějších zimních podmínkách, a jak snížit rizika spojená s námrazou a sněhem. Použití je snadné a účinek je viditelný ihned, což přináší okamžitou úlevu a klid v zimních dnech. Prakticky balená pytlovaná sůl na posyp se dá sehnat i přes internet. Doporučit ji lze i motoristům, pytel soli v zavazadlovém prostoru už pomohl z nesnází nejednomu řidiči.
Probíhá načítání polohy ...