Náledí a ledovka jsou dva nebezpečné meteorologické jevy, které jsou mnohdy zaměňovány, případně jsou považovány za synonyma. Výsledek jejich působení je sice obdobný, podstata je však odlišná:
LEDOVKA
Ledovka je podle Meteorologického slovníku definovaná jako souvislá, zpravidla homogenní průhledná ledová vrstva, která vzniká při mrznoucím mrholení nebo mrznoucím dešti:
- zmrznutím přechlazených vodních kapek při dopadu na zemský povrch, jehož teplota je záporná nebo slabě nad 0 °C,
- zmrznutím nepřechlazených vodních kapek okamžitě při dopadu na zemský povrch, jehož teplota je výrazně záporná.
Kapalná fáze vody může v atmosféře existovat i při teplotách vzduchu nižších než 0 °C (přechlazená voda), a to pokud ve vzduchu nejsou přítomna vhodná krystalizační jádra. Tato fáze vody je však nestabilní, a při kontaktu s povrchem země tak okamžitě dochází k jejímu přimrznutí. Pokud dané podmínky trvají, může výsledná tloušťka vrstvy ledu nabývat i několik centimetrů.
Ke vzniku ledovky v bodě b) dochází v případě, kdy se ve výšce nad zemí vyskytuje relativně teplý vzduch, ze kterého prší a déšť padá na prochlazený zemský povrch s teplotou povrchu pod 0 °C (typicky na teplé nebo okluzní frontě po déletrvajících mrazech). V tom případě voda při dopadu na povrch okamžitě mrzne a vytváří se ledovka, která bývá na rozdíl od náledí čirá a hladká.
Zdroj: Freepik
NÁLEDÍ
Náledí je podle meteorologického slovníku definováno jako ledová vrstva pokrývající zemi (např. tedy povrch vozovky), které vzniká, jestliže:
- nepřechlazené dešťové kapky nebo kapky mrholení později na zemi zmrznou,
- voda z úplně nebo částečně roztátého sněhu na zemi opět zmrzne,
- při provozu vozidel na silnicích sníh pod jejich koly zledovatí.
Formy náledí a) a b) vznikají na povrchu země postupným mrznutím vody v důsledku poklesu teploty povrchu pod bod mrznutí, kdy dochází k fázovému přechodu kapalné vody na led. Formy náledí b) a c) bývají označovány termínem zmrazky. Na rozdíl od ledovky se na vzniku náledí nepodílejí přechlazené vodní kapičky.
Optický rozdíl mezi námrazou (resp. náledím) a ledovkou není sice velký, ale při bližším zkoumání poměrně snadno rozeznatelný. Zatímco ledovka je průhledná a její povrch je hladký, námraza (náledí) je podstatně hutnější, především tehdy, jestliže přechlazené kapičky vody namrzají na předmětech, jejichž teplota se pohybuje jen těsně kolem 0°C. Námraza také není průhledná a její nerovný povrch umožňuje její narůstání a nabalování jednotlivých vrstev až do několikacentimetrové tloušťky o velké váze, čímž je nebezpečná pro elektrické vedení, ale např. i pro letecký provoz.
Probíhá načítání polohy ...